Tam teorie vlastní účinnosti lze popsat zásadními parametry, které vysvětlují, jak v dané situaci funguje vztah mezi vlastní účinností a výkonem. Aby podmínky vlastní účinnosti existovaly, musí být respektovány tři specifické duševní podmínky, včetně:
- jedinec se musí plně naučit požadované dovednosti přímým nebo nepřímým pozorováním přesného modelu;
- očekávání ilustrovaná v první části musí být konsolidována jejich transformací v činy. Dotyčný jedinec je v určitém bezpečném kontextu vystaven zkoušce a povzbuzen k využití vlastního nabytého potenciálu s cílem jeho zdokonalení;
- stejný postup pak bude znovu použit v závěrečné fázi, kdy jedinec uvede do praxe všechny dovednosti získané za tuto dobu v reálném životě.
Příkladem vlastní účinnost je dán studentem v kontextu školy, aby vymezil a uspořádal režim učení udržovat vyrovnanou míru motivace s cílem realizovat různé aktivity navržené školou. Podle některých studií děti s DSA (Specifické poruchy učení) mají nízký pocit sebeúčinnosti, který je vlastní jejich schopnostem jak akademicky, tak sociálně. To vede k výrazně nízké úrovni sebevědomí u dětí, které mají specifické poruchy učení, již na základní škole, čímž se vytváří negativní představa o sobě samých, což vytváří poměrně vysoké úrovně nebo momenty úzkosti, které by mohly přetrvávat zejména v dalších letech. z hlediska výkonu.
Více o vlastní účinnosti se dozvíte v těchto článcích:
Škála vlastní účinnosti
Druhý Bandura, Doporučuje se zaznamenávat sílu přesvědčení o vlastní účinnosti na 100bodové škále, která v pravidelných intervalech po 10 krocích počínaje 0 s „nejsem schopen“ až do celkové spolehlivosti 100 “Jsem toho schopen.” Tento měřítko účinnosti nezahrnuje záporná čísla, protože není možné ani myslitelné předpokládat nižší stupňování míry neschopnosti daného subjektu.
Batvrdý, získat index, který je schopen s jistotou vyjádřit skutečnou sílu efektivnosti jednotlivce, navrhuje proto metodu měření sebeúčinnosti inherentní úrovni provedení určitého jednání se zaměřením administrovaných položek na kategorii výkonu v oboru téže činnosti, dokonce i práce. Optimální míra obecnosti hodnocení se podle psychologa mění podle toho, co chce člověk předvídat, podle toho, jak moc jsou již předem známy nároky dané konkrétní situací.
Cílem je získat určitou úroveň výkonu s kontextem vytvořeným speciálně pro tuto příležitost, a tím optimalizovat proces. Pokud je na druhou stranu situace a její celý kontext méně stabilní a špatně strukturovaný, pak bude výkon neúčinný, protože by bylo zapotřebí větší obecnosti. Ve skutečnosti mají lidé tendenci posuzovat ostatní lidi z hlediska efektivity v rámci široké škály požadavků kladených stejným úkolem v určitém kontextu.
Přečtěte si také:
Koncepční analýza požadavků na vlastní účinnost
Také za účelem vytvoření potřebného nástroje k tomu měřit přesvědčení o účinnosti vždy s důrazem na kontext je důležitá koncepční analýza základních požadavků ve zkoumané činnosti. Ve skutečnosti je cílem identifikovat vlastnosti, které umožňují provádět činnosti ne příležitostně, ale pravidelně, s ohledem na jakékoli nepřátelské podmínky, aby bylo možné plně porozumět prvkům, které mohou nakonec vést k dokonalému výkonu. Je například možné požádat jednotlivce, aby ilustrovali, jaké jsou prvky, které jim způsobují potíže při pravidelném provádění určitých činností.
Na konci, Bandura upřesňuje, že pokud by se měření omezilo na použití vysoce korelovaných položek, získaly by se škály, které mají tendenci měřit nadměrně pouze část pocitu účinnosti. Bandura zde chtěl upřesnit, že velmi solidní koncepční schéma pro konstrukci těchto položek v podstatě pomáhá ověřit, jak je uspořádaný soubor přesvědčení o účinnosti relativní a důležitý pro výkon, který chceme podpořit. To vše za účelem získání pozitivní zpětné vazby o vlastních schopnostech, umožňujících subjektu bez problémů získat vlastní sebeúčinnost, a také pro ty studenty, kteří se budou schopni verbálně vzdělávat, aby našli co nejvíce vhodná řešení pro každý úkol, který jim byl přidělen.
Bandura, např. s ohledem na žáky uvádí, že dosažení cíle, a tedy apozitivní sebeúčinnost ve vztahu k výkonu předmětu to může být dáno plodnou spoluprací s rodinami zkoušených studentů s cílem vnést do nich ten správný pocit efektivity pro každou školní aktivitu při řešení otázek zdůrazněných studentem. úkol, který jim byl uložen, cílem je především zapojit je nejen na akademické úrovni, ale také na úrovni společenské, která bude v budoucnu profesionální, autonomní a manažerská.